Skip to content
1804–1868

43. Spadlo na nás ubohé jen pole,

František Sušil

Spadlo na nás ubohé jen pole, Na stráni to leží studené, Plné zlotřilého kamene Setého jak naschvál po okole.

Kdo má skalí vzdělávať to holé, Kdo má zdvihať pro ně ramene? Škoda práce, škoda semene, Vše se v dole spláchne brzo v zmole.

Leč předc půdy střezme, palme hloží, Trolme kámen, plejme buřeň škodnou, Hajme plotem, vozme hlínu plodnou. Ostatně se dejme v milost Boží;

Nebem se nám tento úkol dostal, Dá Bůh vláhu, by plod sladký vzrostal.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.