O srdce, umysli jen sobě,
Dej výhost převšeliké zlobě
A nezavaluj samo cestu
Si k nadnebeské bláhy městu.
Aj Bůh ti blaho všechno dává,
On tebe k sobě očekává,
On vazbou lásky táhne tebe,
Chce darovať své tobě nebe.
Hlas jeho mluví tobě sladce,
Jak pěstoty jdou z ústou matce,
Sbor anjelů kol tebe stojí
A napájí tě v nebes zdroji.
On stará se ti o balsámy,
By zhojily se tvoje šrámy,
On dává od svých nebešťanů
Ti kanouť na zem živnou manu.
Ó přestaň bloudiť, viň se k Bohu,
Vol růži raděj místo hlohu,
Již lásku Boží k sobě schyluj
A místo smrti život miluj.