Víš, co výrok věčné pravdy praví?
Ňádro lidské jestiť Boží chrám,
Jejžto sobě Svrchovaný sám
Ku své slávě, k lidské spáse staví.
Tam On svátek milosti své slaví,
Kdež se výhost dává světa hrám;
Leč kde vládne neposvátný krám,
Tu hruď Pán své lásky darů zbaví.
Bez obětě však jest chrám jen půle;
Oběť sobě co půl nutnou pojí.
Jakou tedy tvůj duch oběť strojí?
Dej jak Abel Bohu oběť vůle:
Jen dar srdce mil jest nebes králi,
Oběť tu jen oheň s nebe spálí.