Skip to content
1804–1868

42. Maria.

František Sušil

Víš, Maria co jest? To nebes ratolest, To věčné bláhy věst, To lidstva touha po Bohu,

To záře v temnou oblohu, To touha světa líbezná, To věčná píseň vítězná. To lidské mdloby rosa,

To dějův světa osa, To líbý rájský květ, To všechněch krásot svět, To nadandělská nevina

A všechněch lahod květina. A víc-li si to rozvineš, Tož citem slasti rozplyneš.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
42. Maria. · František Sušil · Poetry Cove