Hle tato krásná zahrada
Jak celá sněhem zapadá,
A kvítí hořem svadlé
Spí v zemi pouchřadlé.
Ó nyní rozvij, synu, hruď
A zahradu v ní sobě zbuď,
A sázej do ní kvítí,
Jichž krása věčně svítí.
A když tvých útrob oskví sad
Se vonným kvítím božských vnad,
Bůh zahradník si v nebe
Sad přesadí i tebe.