Pošla zima těsná,
Vstala sličná Vesna
A vše pouta odpíná.
Radost všady vzrostá,
Příroda pout prostá
Sobě na ráj zpomíná.
Již to nebe mračné
Divy tvořiť začne
Po všem světa prostoře;
Potokem a řekou
Vody mocně tekou,
Konají pouť do moře.
Aj jak kvete kvítí,
Až se hora svítí,
A jak vůni vydýmá!
Zefyrů těch šepot,
Pohled sličných lepot
Rozkoší hruď zajímá.
Ještě padá rosa
A tam slyšet kosa
V omlazené přírodě;
A jak zoře zrudá,
Všecko ptactvo vzhudá
V přelahodném závodě.
Ó kdy přijdeš, máji,
Kdy se vlast nám zrájí,
Kdy ty hvězdy zasvitnou?
Ó plyň blahá struho,
Kleň se svatá duho,
Ať již růže zakvitnou.