Svítí světlo všeho míra
Celou jeho osnovou,
Život blahý rozprostírá
V jámu jeho hrobovou.
Znáš tu svíci přetajemnou?
Ó skloň před ní duši temnou!
Jest to Pán náš, lidstva láska,
Jenž dal slastí k nám se hnouť.
Když nám ducha jala vráska,
A hrad se nám počal souť,
Tenkrát přibyl ten náš spásce
A nás spasil ve své lásce.
Svět ten šírý poustka holá
Bylby jenom bez Christa,
Ráj by byl jen trudná zmola,
Život cesta nejistá.
Přibyl s hůry a led stájel,
Pustý svět ten divem zmájel.
Bez něho bych šámal v noci,
O lásce bych nevěděl,
Bez té jeho bez pomoci
Bych v ten svět se zahleděl.
Přibyl, zbavil hruď zlých kouzel,
By zlý duch nás neobouzel.
O má duše, po hodnosti
Tuto Páně lásku ceň,
Vláhy v olej a vše kosti
Proměň v jednu pochodeň,
A vše zapal k žertvě stálé
K věčné chvále Christa krále.
Proměň všechny těla žíly
V úvary a okovy,
A k nim připoj ducha síly
A vše mysli osnovy;
Jedno vpiš si do všech listů,
Že chceš vždy býť věren Christu.