Skip to content
1804–1868

34. Ober sobě druhdy závěť tichou

František Sušil

Ober sobě druhdy závěť tichou K oddechnutí od zlých vichorů, A tam přičiň sobě závoru, Před radou bys jist byl světa lichou.

Takto vládna mocně nad ulichou, S marným světem buda v odporu, Z posvátného s Bohem hovoru Pro duše važ sílu živodychou.

Violka-liž, růže, lílije O soukromém tichu nežije? Na horách-liž nevrou hromův hněvy? V tichu nočním nebe divy jeví.

V hluku lidé pro nebe jsou hluši, O samotě Pán jen mluví k duši.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.