Božský úkol vychování dítek;
Kdo to břímě béře na svou plec,
Z duší mladých všechnu zlobu svlec,
By se sličně rozvil duše svítek.
Poslouchati uč je bez namítek,
Nezavírej však jich duše v klec,
Ukaž, že jsi pravý umělec,
Ráj v nich vyveď plný božských kvítek.
Veď si moudře, ale veď si rázně,
Čarovné tu užij hole – kázně;
Kdož jí zhrdá, mění se mu v hada.
Kdož jí vládne, jak chce Boží rada,
Ten ji uzří jak kdys Aron kvésti
A plod sladký k spáse duší nésti.