Podlé citu neřiď, synu,
Bárku svého života,
Vrazíš snadno na skalinu
A loď tvá se stroskotá.
Cit se rovná hvězdy svitu
Za jasného počasí,
Když bouř vstane na blankytu,
Záři její zahásí.
Ty se spravuj po rozumu
Při životném oplavu,
Nezděje ti bouře rumu
A loď dojde přístavu.
Magnetná jest rozum jehla,
S ní loď šťastně pojede;
Byť i všechna tma se sběhla,
Ve přístav ji povede.