Žíří vrchol na posvátném Nebu;
Na pažitném v dole úporu
Rozhostil se národ v táboru,
A zří zdiven na tu na velebu.
Věstče – vůdce! Vzhůru vstup z těch žlebů,
Přijde Pán a v sladkém hovoru
Pojme tebe do svých do dvorů,
Slož pleť! Pán jde k tvému ku pohřebu.
Vstoupá Mojžíš. Jeho vlas je v květu,
Obzírá kraj u výtržném vzletu,
Až zrak náhle utkvěl na Golgotě.
A aj vzplanul slunkem o krokotě,
Světlo Boží olívá mu tváře;
Není-liž to s kříže Páně záře?