Jest život tento tobě krut,
Že bíden, churav jsi a chud?
A duch tvůj denně vzlykotá,
By zhasla mu louč života?
Ó nezatonuj do trudu,
Kdo’s postaven v tom osudu!
Či neslyšel jsi o kraji,
Kde všechny trudy skonají?
Ta ústraň není daleka,
Jest pro každého člověka,
A denně všem se otvírá,
Jež tuto hoře potírá.
Tam u vrat jinoch vévodí,
Jenž hostům sladce lahodí
A růždkou v ruce kvítnatou
Je vede bláhy komnatou.
Víš, kde se najde onen břeh,
Kde mizne denně všechen vzdech?
Kraj snů jest onen hrad a chrám,
A vrátný jinoch – spánek sám.