Což jsou mily erotické básně!
Což v nich vděky čarokrásných děv
Přicházejí přemilostně v jev,
Duch v nich sní jak v klíně matky krásně.
Vzduchem vlají růžodeché pásně,
Vřelej proudí v žílách živá krev,
Hrá slast v duši, v mysli hude zpěv,
Jiskří zrak, tvář rudne, sladnou dásně.
Dásně sladnou, hořekne však život,
Ducha zmáhá smrtelný se hlivot,
A zle chabnou křídla jeho k letu.
Duše plní návalem se křivot,
Zapaluje k chlipnosti se vznětu;
Věčných světů zbavuje se květu.