Viz ten obraz; Značí milostníka.
Chcešli věděť, jakým jménem sloul,
Na jaké tím světem lodi ploul,
A co ústo otevřené říká?
Hle jak zrakem blankytu se týká,
S nebe jest, jenž lásku v něj vděl, toul,
S nebe, co mu dal med v ústa, oul,
S nebe zář, co pořád na něj stíká.
Z tváře leskne rozkoš věčná lunou,
Z úst mu zvuky věčných vděků runou,
Nebe celé z něho na svět zírá.
Jest to plavec mořem všehomíra,
Duchem seraf, duší jestiť panna,
Víš-li již, že nese jméno Jana?