Nepřidávej ke spolku se tomu,
jenž se Bohu více nekoří,
Pravdám jeho činí příkoří,
A v zlém na ně hanu vrhá lomu.
Spolek ten jest vlasti na pohromu,
O lásce ač k vlasti šumoří,
Po vrahu se předc jen pitvoří;
Není přítel, kdo strop snímá s domu.
Sám radš působ jako jiných na sta,
Jak se zlato rozbituje v díly,
Tak ty valně rozčinuj své síly.
Působ více než jich celá kasta,
K činům skvělým nes se citem celým,
V jedné hrudi národem buď celým.