Zdaž pak sobě ošemetný světe,
Vy co krutě do vražebných vod
Potápite ubohý náš rod,
Zdaž se jednou k právu popohnete?
Proč jen pořád starou stopou jdete?
Z našich škod duch váš chce strojiť hod,
Ruka páčí Boží cesty chod,
A bič zpoury proti právům plete.
Srozumějte novorodé době,
Již Bůh sám teď vede po oboru,
Ó již čas jest usmysliti sobě.
Či se ve svém nebojíte vzdoru
Propadnouti za trest věčné bůli,
Ježto Boží vzdorujete vůli?