Skip to content
1804–1868

12. Chrám Páně.

František Sušil

Tu aj stojí S věží dvojí Boží palác, svatý chrám, V jeho lůnu

Na svém trůnu Ujal sídlo Pán náš sám. Toť má láska! Věčná páska

Poutá mne k těm komnatám; Tuť slast ducha; Tu hruď kruchá Dostihá k svým podstatám.

Od oltáře Božská záře Věčné lásky bleskotá; Ó kdož dá mně

Ve tvém chrámě, Pane, dlíť čas života! Pod Svá křídla Ve Svá sídla

Pojmi mne, ó Lásko má! Nechať v lásce Co k své částce Oko Tvé se ke mně zná.

V Tobě zbudu Všeho trudu, V Tobě vášeň utichá. Tu dle Tebe

Dlí mé nebe, Tu duch rájem oddychá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
12. Chrám Páně. · František Sušil · Poetry Cove