Jak jsou krásné božské cnosti,
kdo se jimi chlubiť můž’;
první nech si odpustiti,
v druhé, třetí však se tuž.
Nač pak věřiť?– K čemu víra?
Klam jí chodí v zápětí;
jen ji pověs na hřebíček,
přestaň v písku stavěti...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.