Tys v dáli.

Tys v dáli tam – tam pravda jen, bez Tebe klam a matný sen. – Ty v dáli dlíš, ó pospěš blíž, než pozdě bude, pozdě již! –

Jsem nad propastí velikou, příšerně černou – hlubokou a hledím k Tvému obrazu v prosebném oka výrazu –

slzami patřím ve Tvou tvář. – Však – studená z ní line zář a oko Tvoje – chladný led. – Můj ret se zachvěl, – mrtvě zbled

a klesla náruč rozpjatá i svadla naděj podťatá. – Teď zírám v propasť, cíl to svůj – kam odsoudil mne pohled Tvůj?