Nemějte za zlé motýlku,
že nestálý je v lásce,
že od jedné si ke druhé
zalétá polní krásce.
Ta jedna vnady skrovné jest,
však mile, libě voní;
což divu, když mu srdéčko
se rozechvěje pro ní?
A druhé v krásy nádheře
každý lupínek hoří,
nedivte se, že užásá
a jí se opět koří.