Mně někdy chce se králem býť,
ne tím, co s nebe zákon hřímá,
ni tím, co s trůnu zlatého
svou berlu nad otroky třímá.
Však králem dívek chtěl bych slouť,
v jich srdci míti mocné říše,
a lásky právem panovať,
v jich kruhu prázniť slasti číše.
Až pak bych umřel nebožák,
tu napsali by na mém hrobě:
„To král byl králů nejlepší,
jenž podobného neměl sobě.
„Ač krásných říší mocný pán,
daň jedinou jen brával v žití:
z úst dívek malin několik,
z jich ruček pohár vína k pití.“