Skip to content
1754–1831

XXVII.) Bože! tobě vzdáváme

Václav Stach

Bože! tobě vzdáváme Oběť syna tvého; Skroušeně tě žádáme Skrz zásluhy jeho,

By sy nám všem požehnal Na duši, y těle; Všecky v lásce zachoval, Smířil nepřítele.

Požehnej předsevzetí, Které zde činíme K svatému živobytí, K němuž určitý sme;

Osvěť rozum, tu pravdu Bysme pochopili, Naše skutky bez bludu Podle ní řídili.

Požehnej každou prácy Při naší živnosti, Uděl nám své pomocy Jí konat beze lsti;

Duši sylu dodávej K dobrému smejšlení; Zdraví těla zachovej K tvému zvelebení.

Tobě se zalýbiti, Bože, vždycky chceme; A dobře živu býti Tobě slybujeme:

Od hříchu pro žádnou věc Nechcem být zajatý; Požehnej nás Bůh otec, Y syn, y duch svatý.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXVII.) Bože! tobě vzdáváme · Václav Stach · Poetry Cove