Smrt nás přivádí k životu,
Vesel se, kdo sy věrný Bohu,
Smrt nad tebou moc stratila;
Tvé tělo v zemi zahyne,
Duch k Odplatě své zustane;
Nábožným smrt jest mzda milá,
Hřích bude přemožen,
Boj v radost proměněn,
Jaké to jest potěšení
V umírání,
Skrz smrt Bůh vede k spasení.
Vše zlé bude pokaženo,
Zde člověk složí své břemeno,
Bída na věky přestane;
Radost počne neskončená,
Tam duše svého Boha pozná,
K svému cýly se dostane;
Bude Boha chválit,
Jemu díky činit,
A zpívat před jeho trůnem
Vděčným hlasem:
Pán buď na věky pochválen.
Hrob duchu mému nehrozý,
Ježíš jest na pravicy Boží,
An zhubil smrt, když vstal z mrtvých,
Vezma na se naší vinu,
Do nebe nám otevřel bránu,
Y mne přijme do počtu svých.
Proč bych se bál smrti.
Rád jí chcy přijmouti;
Služebník sem Krysta věrný,
Vykoupený,
Blaze mně! budu spasený.
Do slávy věčné pujdu,
A tomu se klaněti budu,
Jejž celé nebe velebí.
Ježíš za mé povinosti
Mne mezy anjelami uctí,
A svý mně vyplní slyby;
Smrt nejsy mně strašená,
Žes k odplatě brána;
Pokojně tě očekávám,
Až přijde Pán,
Jenž mne k sobě povolá sám.