Co chce můj Bůh, y to já chcy,
On všecko dobře činí;
Blázen, kdo se z jeho mocy
S nevěrou vyjmout miní!
Pod tim zprávcem, a ochrancem
Těžkostí se nebojím;
Jeho zpráva mne zastává,
S ní se vždycky spokojím.
Co chce můj Bůh, to chcy stále,
Pro nic nechcy reptati;
Mámli mnoho, neb na mále,
Budu mu děkovati;
Vezmeli zas skrze zlý čas,
Ržeknu: líbý se mu tak,
Jeho jméno bůď chváleno,
Chceli, může zase dát.
Co chceš Bože, ať se stane,
Jen ať vždycky má žádost
K tobě jest směřena, Pane;
Ať mne nezachvátí zlost;
Vždy mé srdce ať jest čisté,
Abych se ti zalíbyl;
A svědomím spokojeným
V tvé milosti živu byl.
Pomahej mně spravedlnost
Konat, a zastávati;
A slýbenou držet věrnost,
Každého milovati;
Být nábožným, a počestným,
Jak na křesťana sluší;
Pakli klesnu, ať hned vstanu,
A nepoškvrním duši.
Vedle tvé raddy chcy živ být,
Tvůj zákon zachovávat,
Nenech proti pravdě chybyt,
Do pověr nedej padat;
Světlo mému dej rozumu,
A napravůj srdce mé;
Zlé žádosti chcy přemocti,
Bych hoden byl lásky tvé.
Chcešli, abych dlouho živ byl,
Nebudu sy stěžovat;
Chcešli, abych nemocný byl,
Budu sobě libovat;
Nedej, bych mou vlastní vinou
Těžkost na se uvalil,
Abych pozdě v smutné bídě
Mou zpozdilost neželil.
Chcešli, abych život skonal,
Staň se, Pane, vůle tvá;
Proč bych dele tu být žádal,
Kde není zustalost má?
Já do nebe pujdu k tobě,
Od Krysta vykoupený;
Dáš mně za cnost věčnou radost,
Budu blahoslavený.