Opět sme pospolu,
Vzdávat Bohu chválu,
Bratří! zde se naučiti
Zákon Páně, a cnost znáti;
Toť jest křesťanů povinost,
A naše důstojnost.
Strávili sme šest dní
V prácech, tento nyní
Sedmý Bohu obětůjme,
Ze starostí se probůďme;
Mysl bůď roztržitosti
Prázdná, srdce zlosti.
Tentoť jest den Páně,
V němž mu sloužit věrně
Máme bez ošemetnosti,
Bez faryzejské vlažnosti,
Jako sluší na křesťani,
Bohu posvěcený.
V ten den Bůh svět stvořil,
Zem, nebe ozdobil
Nejkrásnějšími tvorami,
Y rozumnými duchami;
A ustanovil každému
Cýl stvoření svému.
Když všecko dokonal,
Cžlověku život dal;
Slíčil ho k obrazu svému
Uděliv mu dar rozumu,
By ho poznal v skutcých divných,
Své dobroty plných.
To veliké dílo
Učinil z ničeho,
Všemohoucým jeho slovem
Staň se! všecko šlo svým řádem,
Jeho mocy se podivme,
Moudrosti se klaňme.
Vděčně mu děkůjme,
Že jeho dílo sme,
Že nás řídí a zpravuje,
Každého dne obživuje,
Y dnes sme zde shromážděný
Z jeho dobrodiní.
Zhledni na dítký své
Bože, otče, tu sme,
Vzýt z ruky tvé požehnání
Na všecka naše jednání;
Na tebe se spoleháme,
O pomoc voláme.
Ať naše pobožnost
V nás rozmnožuje cnost,
Které sme se zavázali,
Když sme křest Krysta přijali,
Pomni, žes nás za svý přijal,
Nám skrz něj milost dal.
V čem sme minulý Dni
Zhřešili nehodný,
Odpůst Pane milostivý,
Odpust otče dobrotivý;
Hříchů našich litujeme,
Lepšit se budeme.