Bůh nás řídí, zachovává, To sy představ křesťane; Všeliký dary nám dává, Bez něj se nic nestane:
Jen jemu se důvěřůj, Ty sy jeho, on jest tvůj. Od něj máš vůli svobodnou, Ale dává ti radu;
Bys nezavedl duši svou, Nechce tvou věčnou škodu; Hojně milost rozdává, Jako otec schovívá.
Cžisté zachovej svědomí, A tvé napravůj chyby; Bůh ti dá své požehnání, A vyplní svý slyby;
Víť on, co tobě slouží, On tvé dobré rozmnoží. Nech se jenom Boha starat, On tebe neopustí;
Vždy beze lsti máš pracovat, Vyhledávat své štěstí; On ti dá přiležitost, Dobře vedsti tvou živnost.
Cokoliv máš, porůč Bohu, Snaž se být spokojeným; Nezošklivůj sy chudobu, Z lenosti nebůď nuzným;
Užívej sylu těla, By ti užitek dala. Na statek se nespolehej, Vynalož ho k dobrému;
Blížním, jak můžeš, pomahej, Podej ruku bídnému; Nad darem Božím vládneš, Z něj oučet kládsti budeš.
Neníť naše povolání Bohatstvím oplývati; V tom vezdejším přebývání Cností se máme stkvíti;
Ta ozdoba jediná Důstojnost jest křesťana. Chudoba k zarmutku není Bídnému uložená,
Když z vlastního provinění Nebyla zasloužená. Kdo stratil chléb v zlým čase, Tomu ho Bůh dá zase.
Bohu důvěřůj křesťane, On ti tvůj stav uložil; Jen co on chce, to se stane, Tvou cestu ti vyměřil;
Cokoliv sy milůj cnost, Nalezneš spokojenost. Ani škoda, ani nouze, Žádná bida, soužení
Tobě odejmout nemůže Tvé ducha potěšení, Které z cnosti nabydeš, V něm k tvému cýly přijdeš.
A modli se v důvěrnosti: Bože, Pane, otče náš! Za své sy nás přijal děti, Veď nás, jak sám dobře znáš;
Tvé správě se koříme, Tvou lásku velebýme. Posylní nás v pokušení, Když bysme zhřešit měli;
Odpůst naše provinění, Nimž sme tě urazyli; Odpůst skrz syna svého, Prostředníka našého.
Cookies on Poetry Cove