Jak v kolíbce tiše zdřímáš,
O děvče spanilé;
Ještě pokoj zde sladký máš,
Dítě roztomilé.
Na tvých lícech teď vycházý
Libá ranní záře,
Při svitání svém již házý
Krásná puta s tváře.
Tvůj zhled kroky k tobě snadí
Skrze usmívání,
Kteréž zástup hejsků vnadí
K tvému milování.
Pak se okna otvírají,
Když u okna stojíš,
Oči k tobě pospíchají,
Když se pro chrám strojíš.
Každý chválí, jatý láskou,
Ten krásnou nožičku,
Ten tvář, tento ruku heskou,
Každý chce hubičku.
Ty milostnější nežli máj,
Když ho květ ozdobil,
O děvče, svou nevinnost háj,
Kteréž tvůj duch nabyl.