Nepřítel jde! a bitva s nim!
Pojďme pro vítězství!
Nás nejlepší vůdce vede!
S ostrým pojďme krokem!
Teď neváží své nemoce,
Že chce vlast zastávat.
Vděk Karlovi! blaze pluku
V tom železném poli!
Zhled jeho žhne cti žádostí,
Vlasti být ochráncem!
Srdce naše při něm hoří
Pro zem, naší matku!
Sylně s tebou rozptýlíme,
O Královský Synu!
Zbraň nepřátel s kostmi jejich
Přez pomezý Cžeské!
Vítáme tě, ty smrt pro vlast!
Pakli hlava sklesne
Krásně skrvácená v ctnosti,
S chválou umřem pro vlast!
Když se pole nám otevře
Plné těch pobitých,
Kteříž nás podmánit chtějí,
Pro vlast zvítězýme!
Pak s vysokým půjdem krokem
Přez ty umrliny;
Budem vejskat: „Blaze vlasti!
Vděk budiž Karlovi!“
Staray s námi se raduje
V Uherské vážnosti.
My s hrdinou se radujem,
Že nám svůj život dal!
Hájí s námi matku milou!
Ona plesá s námi:
„Franc ať jest živ na svém trůnu!“
Pro vlast zvítězýme!
Půjdou nám vstříc obhájení,
Matky a otcové;
S nimi budou nás velebit
Ženy a milenky.
Zavzní nám zpěv: „Aj berou se
Hrdinové Cžeští!
Šli ochotně v nejhorší boj,
Aby vlast hájili!“
Tu s radostnou slzý matka
Vzkříkne k pacholeti:
„To jsou tví opatrovnícy!
Budiš, jako oni!“