Rty žhnou v smrtícím žáru tvých polibků,
srdcem monotonní klid vane.
Ne, já tě nemiluji, z brutalních požitků
oheň rozžhavené mrtvoly plane.
Má krev hoří v bacchantickém tvém objetí,
duší jde lhostejně hrobový chlad,
ne, já tě nemiluji, v závratném chtivých smyslů sepjetí
piji jen smutnou rozkoš tvých vnad.
Sladkým jedem tvých půvabů lámu sílu svých bolestí,
klamu duši, pálím ohně poslední,
až vypiji z opojných ňader tvých v černé zvěsti
píseň pohřební.