Suchá slza padá z sinalého oka,
s hořkým úsměvem se vlévá do duše,
jež vypráhlá chtivě v sebe ji hned loká,
hasí žlutý plamen, jenž žíravě kouše.
A bolest dál hoří, bolest dále zpívá –
Duše v zápase zoufání se svíjí –
A slza dál padá, dál nitro rozrývá –
Slza za slzou – kapka za kapkou – zvolna – jistě – ubíjí.