Skip to content
1878–1938

Bílé objetí.

František Sís

V rozechvění tlumeném na úpal spánků mých polibek vložila horký a dlouhý, stříbrnou vláhou neznámých květů na sžehnutých rtech hojila mučivé touhy.

Rozpuštěné vlasy ovíjela v sentimentálním opojení kol hrdla mého, vůní spájela žízeň očí mých v mystickém šumění rythmu klamného.

Rukou chvějící prudce hlavu mou k ňadrům svým tiskla v ohnivém snění, v žhavých barvách tony rudými jásající hudba tajemně tryskla v bílém mlčení.

V žhavý sníh náruče měkké spjala mne v bělostném objetí letem vlnivým, toužící jiskrou v jásotu krve zmámené vlekla v opojné zajetí dechem ohnivým.

A já hořel v mysteriu nevyslovené melodie toužící něhy v záři slnící, akkordy rudými sálal v dálku tušení na neznámé břehy v illusi snící.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Bílé objetí. · František Sís · Poetry Cove