Když pašije sbor kněží v chrámě zpívá,
zpěv proroka tak hořce žalující,
tu na oltáři třináct hoří svící:
v nich Kristus s apoštoly v chrám se dívá.
A jak zní klenbou žalmů píseň tklivá,
tak hasnou svíce dříve sálající:
to Krista opouštějí učenníci,
až on jen v svatém opuštění zbývá.
Tak naše naděje, sny, ideály,
jež v době mládí po boku nám hoří,
kol nás též hasnou, sotva byly vzplály.
A člověk zůstav sám v tom žití moři
ční k nebi nevystihlý pro svět malý
v svých umučených ideálů hoři.