Zda po tom, co pěl Heine a co Goethe,
lze ještě mně o tobě něco říci,
ty lilije všech věků ve květnici,
všech mysterií, divů plný květe!
Sny prasvěta, vše báje tisícleté
v tvém „Alleluja!“ zvučí jásající,
v hlaholu zvonů tvých i vůni svící
vše ples nebeský jest, co jindy hněte.
Mou duší táhnou jako snové bílí,
cos září v ní jak zlatý úsměv rána,
vše zázraky zřím splněny v té chvíli.
Hrob přemožen a smrt jest překonána,
vstalť v slávě Ježíš Vykupitel bílý
a jásající zní kol: Hossianah!