Viď, tepat verše, nehty při tom hrýzti
a čekat na blaženou divinaci
i nám by bylo dosti milou prací,
a snad bychom tak leccos znali shnísti!
Vám úsměv, Uměn „encyklopedisti“,
jichž pohled blahosklonně k nám se ztrácí,
jimž jsme my „jen“ – vždyť Appollónu vládci
prý z mísy hliněné jen smíme jísti!
Nuž mějte si svou velkomožnou pýchu
na ten svůj pravý Musagetův brokát!
Já s přítelem si myslím při tom v tichu:
Pták, jemuž jest jen „rosu nebes“ lokat,
se může více zkvět než slípka – k smíchu! –
jež dvakrát denně musí s vejcem kvokat!