Rozdávat srdce denně
jako chléb, jehož se dostane těm
sedícím do nepřehledna u stolu,
tisícům všem,
starci kde, muži, ženy a děti sedí
vyčkávavě a roztouženě,
v bratrském kruhu snášejíce se pospolu.
Každé srdce být koutem nebe může;
stoleček prostřený, asyl v bouři, teplé lůže.
Nečekáte-li na zázraky
mimo sebe, na Boha, na anděle,
nečekáte-li na hodiny,
na hlasy z hrobů, na blesky pod oblaky,
od všedního dne nečekáte-li ničeho, od neděle,
srdce svoje si uchystejte:
jako dar mnohým je po kusech rozdávejte,
neubude, neb srdce má milost, že jeho částky
stále narůstají, dáváte-li je z lásky.