Srdce se ztišilo, zkolébalo
v jistotu a klid.
Zapomenul jsem, čeho se bálo,
proč se musilo chvít.
Zapomenul jsem potup všech,
ponížení a úskoků, abych
nevzpomínal na hrobech
urážek mrtvých ni zápasů slabých.
Ale v ten klid a mír
nezkolébáš se, čela vrásko!
Výboj budu a vír,
moje touho a lásko.
Nechci své ztrácet, ani
dobývat cizí, v ten čas,
slyšet chci růsti duše milování,
stříbrně zvučet její hlas.
Proudem blesků a výbojů
osvítit nové chci mety.
Přílivem zdvižen příbojů
uzřím snad nové světy.