Skip to content
1864–1928

VĚČNÝ NEPOKOJ

Antonín Sova

Veliká slova měla vzlet a drobné srdce něhu, vkus. Možno se k výším rozletět, neb zůstat. Srdce štkalo: Zkus’!

A když jsem v nekonečno vzlét,’ tam dole srdce hrozně plakalo. A k srdci když jsem sed, mne hnízdo orlí lákalo.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VĚČNÝ NEPOKOJ · Antonín Sova · Poetry Cove