Proč má všecko pro mne smysl nový,
a proč mluví významnou mi změnou?
Dnes mám duši okouzlenou
zázračnými znameními, slovy.
Všecko kolem mne se proměnilo.
V listí jak by srdce něčí žilo,
v stromu duše, v květu oči něčí,
mrtvé uslyšel jsem mluvit řečí.
Věřím, starucha jak pověrčivá,
že svět věcí něčím božským zpívá.
Duše z těla odlétlá si sedne
ptáčetem tu na strom, křídla zvedne,
zapípá a zob svůj ztopí v rose.
Pozná, že zas v ráji ocitlo se.
Tisící jsem přešel místo, horu,
viděl Boha v každé věci, tvoru,
pokorná a nejbídnější těla
něco z jeho lidských útrap měla.
Bůh sám na mrzáka přelidštěný
used' před prahem a v zmrzačené dlani
peníz lásky a ne smilování
ucítil a byl jak uzdravený.