Zříš mouchy všude, strop je jimi černý,
v špinavé rouleaux křídly bijí s bzukem;
tu billiard je a malá kredenc herny
a sklepnice, jež přechází tu s hlukem.
U stolu muži dva jsou rozedraní
a jeden v herně svléknut do košile,
kotníky na stůl bije a hned dlaní,
a po hře spěchem karty sbírá zbylé. –
Bank? Taškáři! A zas to začne znova.
Bratříčku, poslyš! ještě sklenku jednu!
Pak v náruživá propuká to slova
a mnohá číška dopije se ke dnu.
Jen v koutě kytarista přichoulený
v špinavé struny bije v polosnění,
takt rozbijí se o ty těsné stěny
jak v epileptickém by padal chvění. –
A mladá žena pijáka a hráče
s dítětem u prsou si sedla blíže; –
zvuk kytary malého uspal spáče
a kočka strakatá mu ručky líže. –