U vsi na vršku sedávala
babička s dětmi a s housaty.
O šesti synech si zpívávala
písničku, my s ní, já a ty.
Babička bzučela z povzdálí,
my jsme ji překřikovali:
Prvorozený lán podědil.
Druhý se pro lásku oběsil.
Třetí se ve Vídni za ves styděl,
čtvrtý byl tulák, vše zbrousil, svět viděl,
pátý byl za mořem farmářem,
šestý hadrník s trakařem,
ve vsi jen řádí a jí hlídá,
kmotřička smrt a s nouzí bída.
A my jsme cítili s babičkou
veselý smutek tou písničkou,
a že se nám tak líbila,
sborem jsme vpadali: la, la, la.