Ty chceš-li změřit výš svou, vyzvědět,
že není života to vrcholem,
kam dospěl jsi i s dobrem svým i zlem,
že třeba odvážně jít dál a vpřed,
ty navštiv popraviště, společný též rov,
neb hřbitov postřílených, katů salvami,
velmocí novin prolhaných, jež vedly na hřbitov,
stran, zakupujících se zradami.
To není pouhé popraviště, není hrob,
neb u zdi smetiště, kde odpadky se tají.
To mrtví dávných revolučních dob
se zjevují ti, v tobě ožívají,
ti přikazuji bdít, lomcovat na kleci,
smlouvají v tobě za lidstvo tvé zápolení,
by přes vše ohavnosti zvrhlé, zvířecí,
až k bratrskému vytrvalo kuropění.