To u nás jsme... jsou všude kolem lesy,
kouř ze skláren se blízkých vzduchem valí,
zem černa je, ze škvárů šedé směsi
výdechem horko do tváře ti pálí,
pár umouněných košiláčků sedí
bobečkem při hře, výrostek tu práská
a hvízdá do prstů, a časem hledí
po ovcích svých a s Tyrasem se laská,
ze sítí čáky, kolébky pak splítá
pro sestřičku svou ještě nerozumnou,
a řípu kdesi ukrad‘, nenasyta,
a písničku si při tom zpívá dumnou.