Dnes se noc mi smutkem sobců zdála
hlodat. Měsíc, baba čarodějná
noční síťku splétala si, chvějná
žalost větrů dole v stromech hrála.
Mladá láska v okně plném kvítí
neusnula, pláče... Ještě svítí...
Na odpadcích myš kdes hlodá, hlodá
v koutě u zdi. Něco crčí tence,
zpívající, neumdlévající voda.
Opuštěné dítě vrní v plence...
Pohled noci v zahradu se boří.
V hadrech bezlistých děr stromy stály.
Tak se vplíží tulák olysalý,
když se vrací k ženě ze zámoří...