Skip to content
1864–1928

SLUNCE NA OSTROVECH MLÁDÍ

Antonín Sova

Když slunce vzeplálo na mládí ostrovech, my čluny spouštěli na březích pod horou a flétnami v divoce žhavých akkordech jsme ženy osmahlé zvábili v náruč svou.

A čluny přivázavše k vrbám, v dvojstupech jsme rozstoupli se loukou slunečnou a v žhavém objetí a rty na rtech jsme tančili až noc nás zděsí tmou.

Když měsíc sahal našich po stínech, a když nás zítřky od žen volaly, osmahlé naše ženy plakaly. Po slunci na zelených ostrovech

plakaly naše ženy osmahlé, a my jsme také zaplakali, hle!...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SLUNCE NA OSTROVECH MLÁDÍ · Antonín Sova · Poetry Cove