Podvedeni již stokrát a stokrát ukonejšeni
nenarozené předc neznámé s touhou čekáme zítřky:
na jiné vkročiti stezky, kde jinak slunce hoří,
u jiných usednout studní, kde jinak prameny chladí.
Vše, co nás čekati může, dobrodružné touhy!
Nepředvídaná setkání před tím, než vrcholů dojdem.
Zítřky jak neznámé ostrovy stále se shlížejí v duši,
směrem jich poletí orli? Či lvi na nich nechají stopy?