Se starými domovy, domovy svými,
s tou puklou zvonicí, s tou loukou vonící
se neshledáme.
A domu, kde nikoho nepoznáme,
kde svěží rod zrozený zapouští kořeny,
my s bohem dáme.
Můj domov je všude. Jen po jednom chtivý:
na srdce lidská bít, jak struna v nich se chvít
ve vzruchu novém
chci v bouři života vzkřik bolesti živý,
je prudce vznítiti, jak blesk v nich zahřmíti
kovovým slovem.