Tvé srdce zpleněno je nenávistí
k tem všem, jež vidíš národ po svém milovat,
když z poloprázdných mís jsi musil často jísti,
co oni uměli svá břicha zlatem cpát.
Šetrnost, denně vychvalovaná z úst správních radů
je hostie, již jezovit ti podává,
skrčenců monumentálnímu hladu
když odpustky i s rozhřešením prodává.
Sám, v zlatě utopen, je tvrdý do běsnění,
co výzvou k šetrnosti kňučí národ zbit.
A sám jen rod svůj tehdy vyvdává a žení,
když miliony své lze zmnohonásobit.