Skip to content
1864–1928

Pole.

Antonín Sova

Již klasy žloutnou všude, dozrávají s tajemnou hudbou po bludišti pěšin, to předtuchou je žní v tom našem kraji, kdy slétají se ptáci do ořešin,

žhnou kameny a jsou tak mělké vody, že písek na dně vidíš s lasturami, vzduch rozžhavený je, a jako body vsi vidíš v obzoru, hřbet vrchů známý...

A pole jsou jak zlaté, plné stoly... Kdo pracoval, teď vezme v svatém klidu. Neb za daň krve, pot a za mozoly Bůh zaslíbil tu zemi svému lidu. –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Pole. · Antonín Sova · Poetry Cove