Do krajů zřím podzimem
přes lesnatých kopců lem,
pode mnou srub z trámů sbitý
skřípe vichrů přívalem.
Černé lesy pode mnou
hučí hudbou tajemnou,
žluté spousty ořešiny
chřestí, jak je vichry rvou.
A stín klesá, stín a stín
dolů kraje do hlubin
přes balvany, lísky, trsy
černomživých ostružin.
Skrze stromy prořidlé,
horizontu čáry mdlé
v šedých, smutných barvách hoří
v kouli slunce vychladlé.