Chtěla jste, chtěla, abych vás navštívil ve vile u lesa,
pod černými sosnami ukryté, – jednou jen!
Najděte tu skladbu, tu divokou, která vždy zaplesá
jako ptáci v květnový, vonný a slunný den!
Pozdní, čerstvé jahody přineste! Tak trochu prorocky
smějete se, blázínku, jakým až dosud jsem?
Víte, že vás poslechnu, ve všem vás poslechnu otrocky,
jste mi dávno nadějí a věčně zeleným snem.
Pojďte, drahá! Zrousáni vyjdeme do kraje, –
žlutá světla se zavěsí do oken tichých vsí.
Potok tmavý pod lávkou zablýskne bublaje,
a kdes v dáli za lesy honicí štěknou psi.